Naše armáda v Evropě

Na počátku tohoto roku došlo k naprosto zřetelnému zlomu v pohledu československé veřejnosti na svoji armádu. Podepsal se na tom konflikt v Perském zálivu a lednové události v Litvě. Dnes asi 56% respondentů výzkumu prováděného armádní Správou pro styk s veřejností chce, aby naše armáda byla opravdu schopná a silná, a přibližně stejný počet respondentů armádě důvěřuje.

Jakási potřeba chránit

Palčivou a velmi diskutovanou otázkou je personální obsazení důstojnických funkcí. Armáda byla sice rozkazem ministra Vacka formálně depolitizována, nicméně komunistické myšlení řady důstojníků se nezměnilo. V místech s velkou koncentrací profesionálních vojáků vyhrávají běžně volby komunisti. Devadesát procent bývalých politických pracovníků přešlo do nově vytvořené Správy výchovy a kultury (SVK). Průběžně jsou nahrazováni, přesto dnes tvoří tři čtvrtiny stavu SVK. „Tito důstojníci se dál otevřeně hlásí ke stalinistické ideologii a brzdí demokratické změny v armádě,“ říká člen Sdružení vojenská obroda A.Mochnač.

Problémy jsou i jinde. Například na okresní vojenské správy jsou přijímáni bývalí pracovníci sekretariátů KSČ. Podle dalšího člena vojenské obrody S.Bena se „demokratizace na nižších úrovních neuskutečňuje vůbec“. Do funkcí se zde údajně prosazují staré komunistické kádry, kdežto mladí důstojníci odcházejí. Nutnost dalších změn si uvědomuje i ministr L.Dobrovský, je však optimističtější: "Myslím si, že přes ideologicky poškozené myšlení mnohých…