Zájezd do pekla

Zájezd do pekla

Dopisovatelka Respektu navštívila dobytý Vukovar

Tři dny po dobytí (nebo osvobození - záleží na tom, z jaké strany se na to člověk dívá) Vukovaru převzala jugoslávská agentura Tanjug ze servisu Reuter zprávu o masakru, kterého se dopustili Chorvati na 41 srbských dětech ve vesnici Borove Naselo. Srbský dopisovatel Reutera a italská reportérka z televizní stanice KAI tvrdili, že na vlastní oči viděli těla dětí zabitých ustupujícími chorvatskými gardami. Dvojice však neměla žádné důkazy, protože na práci s kamerou nebo na fotografování byla údajně příliš velká tma.Další zahraniční novináři v Bělehradu, kteří všichni předtím mnohokrát navštívili Vukovar i Borove Naselo, dostali od svých redakcí okamžitě pokyn, aby získali další podrobnosti o incidentu. Jenomže právě ten den, kdy vyšla zpráva o masakru, nevydaly úřady ani jedno povolení k návštěvě místa činu. Žurnalisté z deníků se proto museli ve svých textech opírat pouze o zprávu agentury Reuter, která je všeobecně považována za velmi seriózní.Druhý den po publikaci šokující zprávy oznámili armádní činitelé akreditovaným novinářům, že nás vojenským autobusem vyvezou na frontu, abychom se na vlastní oči mohli přesvědčit o bestialitě „chorvatských fašistů“. Tak začal autokarový zájezd do pekla.

Jen podle pevného programu

"Dámy a pánové, jmenuji se Mile Šušnjar, jsem plukovník Jugoslávské lidové armády (JNA) a mám tu čest vás dnes doprovázet. Plán naší cesty je následující:…