Těšínsko, Poláci a naše vztahy

Většina československých Poláků žije ve Slezsku, a to především ve dvou okresech: Frýdek-Místek a Karviná. Jejich přirozeným centrem je ovšem Český Těšín (dnes v okrese Karviná) a Těšínsko (východní Slezsko). Otázka polské menšiny i československo-polských vztahů v pohraničních oblastech je nyní aktuální: 1.března bude obnoven tzv. malý pohraniční styk.

Český Těšín

Rozlehlé, typicky rakousko-uherské nádraží, kdysi jistě honosné stavení, je dnes jednou z nejstarších budov v české části města. Před lety sloužilo celému Těšínu a přes Olši jezdila do dnešní polské části města tramvaj.Česká část města byla vybudována za první republiky. Předtím stálo na západním břehu Olzy jen chudé předměstí. Český Těšín byl od svého vzniku (1920) až do roku 1960, kdy se z ČSR stala ČSSR, správním střediskem oblasti. Město bylo koncipováno jako bohatě dotované administrativní centrum a jako významná dopravní křižovatka; žilo převážně obchodním ruchem. Dnes působí na první pohled stejně neutěšeně a šedivě jako většina našich měst. Pochopitelně zde přibyl věnec panelákových oblud, které sahají až k okraji Beskyd.

Početnou polskou menšinu okamžitě připomenou dvojjazyčné nápisy na obchodech. Poláků žije v Českém Těšíně asi 6.000 (plná čtvrtina obyvatel). Za první republiky sídlilo ve městě asi padesát krajanských spolků. Přestože byla v té době situace napjatá, vzájemné vztahy byly paradoxně lepší než dnes. Přes hranice se chodilo sice na propustky, ale zcela běžně,…