Bílej jezdec nezapomíná
Případ zabitého skina před soudem
25.března 1991, Slavojova ulice v Praze. Skupina asi patnácti skinů vychází z hospody Pod Bělkou. Křičí, zpívají a zvedají ruce k pozdravu Sieg heil. Potom si vyberou náhodného chodce a pomocí kopanců a ran pěstí ho ženou před sebou. Muž, který se je pokouší zarazit, je rychle zneškodněn: stříknou mu sprejem do očí. Do konfliktu se zaplete třetí náhodný chodec. Podle některých svědků v sebeobraně, podle jiných jako útočník, použije proti jednomu ze skinů nůž. Sedmnáctiletý Aleš Martinů zanedlouho v nemocnici umírá na následky bodné rány.
Bílej jezdec jede tmou
25.března 1992. Olšanské hřbitovy v Praze. Od tragické smrti Aleše Martinů uplynul rok. Koná se tryzna za mrtvého kamaráda. Kolem třetí hodiny odpoledne vystupují na stanici metra Želivského hloučky skinheadů. Mají černé bundy, čerstvě vyholené hlavy, někteří nesou květiny. Na klopě bundy jednoho z nich svítí odznáček slovenského podzemního „vlasteneckého branného hnutí“ Árijsko nacionálně - socialistické aliance. Podle anonymního letáku rozšiřovaného nedávno i v Praze, má branné árijské hnutí v programu „vyčistit Slovensko od domácích parazitů a cizinců - Židů, Maďarů, Cikánů, Čechů a nebělochů“. Mládenec se vede s hezkou dívkou, jejíž klopu zdobí stejný znak: stylizovaný hákový kříž.Před židovským hřbitovem se postupně shromažďují asi dvě stovky holých lebek. Něco si tiše povídají a ukazují k hloučku novinářů. Vysoký skin s…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu