Adopce až po válce

Letos v lednu se v jedné záhřebské nemocnici narodilo první dítě, počaté během systematického znásilňování bosenských žen srbskými jednotkami. 19.března to pro lublaňské Delo uvedl imám Muharem Omerzič, jeden z nejvyšších představitelů islámské komunity pro země někdejší Jugoslávie. Zatím však nelze zjistit přesné údaje o tom, kolik takových dětí se opravdu narodilo, kolik žen je těhotných a kolik jich potratilo. Ani bosenské zastupitelské úřady ve Vídni a Záhřebu nedokázaly na dotaz Respektu určit tyto počty, byť jen odhadem. Záhřebská ambasáda jen potvrdila závěry zvláštní komise ES pod vedením Anny Andersonové, že během války bylo znásilněno mezi deseti tisíci až šedesáti tisíci nesrbských žen.Mnohem jasnější je otázka osvojení: dokud neskončí válka, zákon zakazuje adoptovat jak děti znásilněných žen, tak válečné sirotky. Tento zákon bosenské vedení zřejmě převzalo z jugoslávské legislativní zásobárny, avšak odhodlaně na něm trvá. Denis Bašič, tiskový mluvčí bosenské ambasády ve Vídni, pro Respekt uvedl, že musí téměř denně tuto zásadu vysvětlovat mnohým rakouským rodinám a manželským párům, které by si chtěly vzít jedno či dvě děti. Sirotci a novorozeňata znásilněných žen tedy i nadále zůstanou v nemocnicích či v různých pečovatelských ústavech na území Chorvatska a přibližně 30% bosenského území, které nedobyli Srbové (jeden takový ústav by podle Bašiče měl být brzy zřízen například v Mostaru). Oficiálně povolené adopce přijdou v úvahu až po válce, což platí i pro…