Černá, nebo bílá

Kdo vlastně tvoří v Jižní Africe opozici? Na první pohled je tato otázka jasná: země, donedávna rozdělená na dva vyhraněné tábory podle rasové příslušnosti, musí překypovat napětím a konflikty. Je tedy opozice dána barvou kůže?Jihoafrickou republiku řídí doposud parlament a vláda, jež vzešly z voleb v roce 1989. Ty však byly záležitostí pouze bělošských, indických a míšeneckých voličů, kteří zvolili své zástupce do tří oddělených komor parlamentu. Černí Afričané byli tehdy ještě považováni za „cizince“, a proto neměli volební právo. O tom, jak by se měli podílet na správě země, kterou od nepaměti obývají, se teprve teď vedou úporná jednání. Takže jsou skutečně všichni černí Afričané a jejich politické organizace onou vyhraněnou opozicí?

O každou píď půdy

V současném „bílém“ parlamentu má nadpoloviční většinu Národní strana prezidenta de Klerka, a přirozenou opozici tudíž tvoří Demokratická a hlavně Konzervativní strana. Základním měřítkem opozice je však postoj k budoucímu uspořádání země, především k důsledkům, které z něho mohou vyplynout. Pro skutečně zásadní a hluboké změny, s pocitem odpovědnosti za osud celé Jižní Afriky, se vyslovují Národní a Demokratická strana, proti se tvrdě stavějí konzervativci v čele s dr.Andriesem Treurnichtem (přezdívaným „Dr.No“ - pro svou obligátní odpověď ve věci reforem).Spolu s mnoha spolky a přidruženými extremistickými organizacemi je tato část „bílé“ opozice proti soužití s černošským obyvatelstvem, a…