Ekonomie a ekologie
Vztah nesmiřitelný jenom zdánlivě
Vztah ekonomů a ekologů není zrovna proteplen láskou: jsou-li jedni podezříváni z holého konzumního pragmatismu, druzí pak z rudozeleného levičáctví. Pokusme se na některých příkladech nahlédnout pod povrch těchto vztahů.
Něco za něco
Představme si, že bychom se rozhodli naprosto skoncovat s automobilovými nehodami, chtěli bychom zamezit veškerým neštěstím, úmrtím a zraněním. Aby tento cíl mohl být dosažen, musel by např. každý řidič před každou jízdou být prohlédnut lékařem, stejně jako každý automobil před každou jízdou důkladně seřízen automechanikem. Musel by se tak zmnohonásobit počet dopravních policistů, na všech silnicích by bylo třeba vybudovat veřejné osvětlení.Důsledek takovéhoto rozhodnutí by byl pravděpodobně dvojí: dopravní nehodovost by patrně mnohonásobně poklesla, ale zdroje, které by bylo třeba vynaložit, by významně limitovaly uspokojení jiných potřeb (chybějící energie by si např. vynutila významné zkrácení televizního vysílání a chybějící lékaři a vybavení by znemožnili uskutečnit všechny potřebné operace slepého střeva).Uvedený příklad má ilustrovat základní ekonomický princip, který říká, že naše potřeby (čistých řek, cestování, vzdělání, ale třeba i kvalitních ponožek) jsou neomezené, zatímco veškeré naše zdroje jsou omezené.Z toho plyne, že něco můžeme mít jen tehdy, vzdáme-li se něčeho jiného. Můžeme mít křišťálové vody a nádherný vzduch, ale také jistotu, že…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu