Na každého jednou dojde
Jak se mění „úřední“ čeština
Jestliže nedojde k ochotě slovenské strany…, nechal se slyšet 23.dubna v Deníku ČT Daniel Kroupa v souvislosti se spory o majetkové vyrovnání. Mimoděk tak poskytl brilantní ukázku obecného jevu dnešního politického jazyka - pokud možno se vyhýbat konkrétnímu pojmenování příčin a odpovědných osob. Právě televizní diváci, kteří mohou sledovat autentické a neredigované projevy, jsou prakticky každodenně svědky podobných formulací: dochází k jednání, dochází ke konsensu, dochází k rozhodnutí…
„Stalo se, co se stalo“
Před listopadem bylo vše prosté. Komunisté nepotřebovali zamlčovat odpovědnost, kterou si sami zakotvili v ústavě, protože se postarali o zamlčení nezkreslených faktů, a tak stačilo jen dodržovat stanovenou linii. Pro tehdejší „úřední“ češtinu byl příznačný „dvaapůltý“ stupeň přídavných jmen, dalo by se říci superkomparativ, a projevy se hemžily slovy „ještě“ a „dále“. Výroba nesměla být jen „vyšší“, neboť zvýšit lze i od nuly, politik tedy použil výraz „ještě vyšší“. Stejně tak životní úroveň nemohla „stoupat“, nýbrž jen „dále stoupat“. Komunismus padl a nyní máme za sebou tři roky adresné odpovědnosti. Jak se změnil jazyk?I v nejdemokratičtějších zemích se veřejné osoby běžně pokoušejí obcházet více či méně nepříjemné skutečnosti. Jde jen o to, jak obratně a s jakou elegancí si počínají a do jaké míry jim sdělovací prostředky kličkování znesnadňují. V tomto ohledu…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu