Pokušení

Pokušení

Milý Respekte,ani tys zjevně neodolal pokušení dát prostor polemice s mrtvým (Respekt č. 18 - Václav Černý, autor pamětí od Michaela Špirita).Je hodno pozoru, kolik lidí se otírá o postavu a dílo nebožtíka, s nímž by se určitě nebyli pustili do diskuse za jeho života - ze zkřížení diskusních mečů s ním by byli vyšli s ostudou, která by je byla dlouhodobě poznamenala. A ještě horší je, jestli jej soudí a vynášejí nad ním odsudky po stránce odborné, morální a pohříchu i politické.Nevím, jakou má pan Špirit odbornou kvalifikaci, ani čím se zabýval po dosažení zletilosti (tzn. asi tak po r. 83), aby mohl tak bohorovně vynášet svá anatémata nejen o povaze Václava Černého, nýbrž i o jeho díle, zvl. např. o Kritickém měsíčníku z let 45–48 (co o těch letech pan Špirit asi tak ví a odkud? - sotva nezprostředkovaně!).Když člověk četl stati Urbánkovy, Jamkovy a jiných, zůstával někdy rozum stát nad jejich obsahem i formou - ti však alespoň znali líp, nebo hůř postavu, o níž se vyjadřovali (slušně řečeno) s výhradami a výtkami - ovšem možnosti pana Špirita ověřit si něco o osobě, činnosti a díle Václava Černého jsou (opět: slušně řečeno) objektivně víc než pochybné.Nepřehlížím ojedinělé kladné konstatace o Václavu Černém ve Špiritově stati ani smířlivý tón posledních šesti řádků, kladu ovšem jemu i redakci Respektu otázku:1) Komu asi tak nahrává tento druh polemik s mrtvým, jenž - nehledě k obrovskému dílu, jež po sobě zanechal - byl last but not least statečným…