Slepé uličky diplomacie

Slepé uličky diplomacie

Vstup České republiky do NATO není na pořadu dne

Je všeobecně známo, že diplomacie je světem svého druhu, v němž platí zvláštní pravidla. Diplomatická praxe reflektuje politickou realitu specifickým způsobem, který je zpravidla nezbytným předpokladem pro smírné řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Současně jí ovšem hrozí stálé nebezpečí, že podlehne zkreslené optice a vytvoří si kolem určitého problému jakýsi umělý, vykonstruovaný „mikrosvět“, který se s realitou nakonec zcela míjí.

Papírová politika

Americký časopis TIME nedávno uveřejnil reportáž ze srbsko-muslimské fronty v Bosně. Rozhovory redaktora se srbskými bojovníky by se měly stát povinnou četbou pro všechny vyjednavače OSN či ES, jejichž „mírové“ úsilí se stalo svým způsobem nejúčinnější záštitou srbské agrese v Bosně. Všichni tito Srbové - obyčejní vojáci i důstojníci nebo předáci milicí - jednoznačně odmítli ustoupit z obsazených pozic, jak by to právě v jejich konkrétním případě předpokládal tzv. Vance-Owenův plán. Jakýkoliv plán o Bosně, dohodnutý v mezinárodních institucích a podepsaný kýmkoli, totiž podle nich neznamená vůbec nic. Rozhodující jsou pro ně zbraně, s jejichž pomocí hájí a budou hájit dobyté pozice proti všem, NATO a OSN nevyjímaje.Existuje dostatek dalších svědectví a důkazů, že po více než roce bojů v Bosně, probíhajících bez jakýchkoli pravidel a v situaci naprosté dezintegrace tamního společenství, smýšlí takto téměř všichni…