Mají nahé holky v břiše svorku?

Mají nahé holky v břiše svorku?

Rozhovor s režisérem Romanem Polanskim

Roman Polanski

„Nejsem starý, necítím se starý,“ odrážel Polanski v Praze bojovně naladěné studenty Famu. V modrých leviskách, bílé košili, odvážně rozepnuté a rozhalené, si každou chvíli popotahoval velký límec. Husté hnědé vlasy, často se směje, vypadá mladší, než je. V Praze byl naposled v roce 59 jako student filmové fakulty: „Pro nás to byl tehdy strašně vzrušující únik z Polska. Pamatuji se, že jsem se cítil, jako by mě pustili do Spojených států,“ říká. Tehdy si koupil kravatu, kterou pak nosil spoustu let. Tentokrát odjížděl z Prahy s nepraktickým suvenýrem. Dostal výrobek Uměleckých řemesel: panenku Barbie v kyjovském kroji.Roman Polanski je malý, měří jen něco málo přes metr šedesát. Nesnáší, když se po něm chce, aby své filmy rozebíral, vysvětloval, proč a jak co natočil. Má rád Becketa, Kafku, Buňuela. Při rozhovoru v kavárně Francouzského institutu se choval přirozeně, příjemně. Po půlhodinové rozmluvě se mu musí přiznat, že z jeho úst zní tvrzení „sadomasochismus nikdy nebyl součástí mých sexuálních fantazií“ upřímně. Vzhledem k tomu, co zažil, by ale žádná eventuální úchylka u něj nepřekvapovala.Narodil se roku 1933 v Paříži. Jeho rodiče, Poláci židovského původu, se o tři roky později vrátili do Krakova. Když bylo Romanovi osm, rodiče byli internováni v koncetračním táboře, vrátil se jenom otec. Roman uprchl z krakovského ghetta, skrýval se na venkově. Byl…