Žádný most přes rozbouřené vody

Žádný most přes rozbouřené vody

Nepřijme-li nás nyní NATO ani Evropská unie, zbývá soužití s Německem

Čím konkrétněji se ukazuje, že nám na neurčitou dobu zůstanou uzavřeny brány Severoatlantické aliance i Evropské unie, tím více se spekuluje, jak zajistit českou bezpečnost. Podle některých komentátorů by měly visegrádské země buď dobývat dveře Bruselu společně, nebo se dokonce sblížit s Ukrajinou. A tady jsme u kořene věci: spolupráce zemí středovýchodní Evropy například v podobě zóny volného obchodu by byla nepochybně prospěšná, ale může vést skutečně do NATO? A pokud ne, může poskytnout sama o sobě bezpečnost? Hlavním traumatem visegrádských států je vztah k Rusku, k Německu nebo k Rusku a Německu zároveň. Svou bezpečnost pak spatřují především v zárukách, které by vyloučily ohrožení ze strany těchto mocností. Jak nás vlastně může Německo a Rusko ohrozit?

Válka nehrozí

Pád železné opony neukončil dějiny, ale poslal do historie zápas ideologií. Jistě, ani v západní Evropě - včetně Německa - nelze vyloučit vznik do jisté míry autoritativních režimů, ale ty by se neopíraly o myšlenkové systémy. Na ideologii dnes voliče nikdo nenachytá, zato se uplatňují argumenty jako zachování starých sociálních jistot, strach z masové nezaměstnanosti, nebezpečí nekontrolované migrace či riziko konfliktů kultur a etnik. Civilizační hrozby by si skutečně mohly vynutit slevu z demokracie. I kdybychom však připustili tento neveselý scénář, hned narazíme na…