Stíny senátních voleb

Stíny senátních voleb

ODS prý chce ovládnout druhou komoru Parlamentu

Ačkoliv dosud existuje Senát pouze na papíře, má už za sebou téměř dva roky pestré historie. Zrodil se před rokem a půl v politickém mariáši o českou ústavu a se zánikem Československa se dostal do středu zájmu jako potenciální útočiště pro osiřelé federální poslance. Vedle kontinuálních snah opozice vypustit jej z ústavy se „horní komora“ do centra politického dění znovu dostala koncem února, kdy vláda schválila návrh zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a Senátu. Ukázalo se totiž, že kromě ODS mají ostatní koaliční strany k přijatému návrhu zásadní výhrady. Podstata sporu se vede o zdánlivě formální, ve skutečnosti však klíčovou věc: o počet mandátů v jednotlivých volebních obvodech.

Nadbytečná komplikace

Návrh ODS - vládě předložený ministrem vnitra - předpokládá, že z každého volebního obvodu vzejde jeden senátor, což v praxi znamená jedenaosmdesát volebních obvodů. Proti tomu stojí návrh KDS, ODA a Luxových lidovců, podle něhož by se senátoři volili v sedmadvaceti třímandátových obvodech. (Jeden volební obvod by tedy zastupovali tři senátoři.) Formálně má tato myšlenka řešit specifickou situaci prvních senátních voleb: ústava totiž ukládá, aby každé dva roky byla obměněna třetina senátorů, a proto musejí z prvních voleb vzejít dvě třetiny senátorů, jejichž funkční období bude zkráceno. V praxi to znamená, že napoprvé musí mít třetina senátorů mandát na dva roky,…