Dobře promazaný stroj
Kdo vlastně vládne v Japonsku
Je chybné domnívat se, že my, politici, jsme tu pro lidi, prohlásil před rokem a půl v Dolní sněmovně jeden z poslanců tehdy ještě vládnoucí Liberálně demokratické strany a nic se kupodivu nestalo. Po třiceti osmi letech mocenského monopolu se vlády ujala opozice, nicméně aparát státní byrokracie dál nerušeně běží, aniž by byl vyměněn byť jen jediný úředník. Takešita, Uno, Kaifu, Mijazawa, Hosokawa, Hata, Murajama - sedm premiérů za pět let. To vše jsou fakta, která vypovídají o hluboké krizi japonského společenského systému. Je tomu ale skutečně tak? Logicky bychom očekávali, že v době, kdy se ministerští předsedové střídají v úřadě s frekvencí apoštolů na staroměstském orloji, bude společnost na pokraji zhroucení. Opak je pravdou. I přes nejhlubší hospodářskou recesi od druhé světové války nebyla vnitropolitická scéna stabilnější, ekonomika výkonnější a mezinárodní prestiž Japonska vyšší než v posledních letech. Chceme-li se dobrat podstaty tohoto zdánlivého paradoxu, musíme se zamyslet nad dvěma základními otázkami: Jak je mechanismus japonské vnitřní politiky „smontován“ a čím se celé soukolí promazává, že mu i přes občasný skřípot nehrozí zadření.
Vláda z pozadí
Srdcem nynějšího politického systému je pomyslný trojúhelník, jehož vrcholy tvoří stranická elita, státní byrokracie a průmyslově finanční kruhy. Často bývá označován přídomkem „železný“, neboť se zatím nenašla síla, které…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu