Dvojí tvář Berlína
Jak vypadá symbol rozděleného světa pět let po pádu zdi
Tuto středu uplyne pět let od pádu berlínské zdi. Pravda, Poláci prosadili již na jaře 1989 svůj Kulatý stůl, Maďaři už v srpnu stříhali hraniční plot a naopak ostatní komunistické státy na své více či méně sametové revoluce teprve čekaly. Ale přesto právě 9. listopad zůstane v historii zapsán jako datum zhroucení železné opony.Co se však stalo za uplynulých pět let se samotným Berlínem - místem, kde se konfrontace Západu a Východu projevila nejabsurdněji? Jak vůbec srůstá město, které bylo symbolem rozděleného světa a jehož obyvatelé mají za sebou čtyřicet let zcela protichůdné historické zkušenosti? A co znamená pro Evropu i pro nás skutečnost, že německá metropole se přesunuje z Bonnu do Berlína?
Ve stínu zdi
Západní Berlín po čtyřicet let představoval „největší ostrov v Rudém moři“ a proslul zvláštní přitažlivostí. Nebylo příliš divu: jeho obyvatelé získávali za život v obklíčení četné výhody. Nemuseli absolvovat základní vojenskou službu. Na rozdíl od jiných německých měst zde nebyla stanovena zavírací hodina v hostincích. Městský rozpočet napájely solidaritní příspěvky ze západních spolkových zemí, a proto šlo dotovat nejrůznější kulturní projekty. Podnikatelé požívali daňové výhody a státní zaměstnanci pobírali Berliner Zulage, zvláštní příplatek ke mzdě.Východní Berlín a jeho obyvatelé naproti tomu mají za sebou čtyřicet let v obklíčení vlastního státu.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu