Očekávané, byť nikoliv absolutní vítězství Borise Jelcina v prvním kole prezidentských voleb v Rusku doprovázela hned tři překvapení. Prvním byl nesporně celkem malý rozdíl mezi počty hlasů odevzdaných pro Jelcina a Zjuganova. Tento rozdíl se v průběhu sčítání pohyboval od 2 do necelých 4 % a udržoval veřejnost v napětí až do poslední chvíle. Druhým překvapením byl razantní nástup Alexandra Lebedě (asi 15 % hlasů), jenž obsadil třetí místo, ačkoliv prognózy tuto pozici přisuzovaly liberálnímu ekonomovi Javlinskému. A konečně třetí překvapení se týkalo samotného Javlinského. Ten nedokázal využít svého do jisté míry klíčového významu a odmítl uzavřít s Jelcinem koaliční spojení, jímž by mu předal hlasy svých voličů pro druhé kolo. Když už byly výsledky prvního kola jasné, vyjádřil dokonce názor, že do nové vlády, jež vznikne po druhém kole, vůbec nevstoupí. Tento nesporně schopný ekonom se tak projevil jako nepříliš průrazný politik. Ve svém zklamání ovšem nepočítal s iniciativami Borise Jelcina.
Jelcin obětoval bohům
Taktiku, kterou Boris Jelcin zvolil hned po oznámení výsledků prvního kola, můžeme označit za okázalý obřad obětování. Jeho prvním činem bylo bleskurychlé spojení s mimořádně úspěšným Lebeděm. Stojí za zmínku, že v ruských i ve světových médiích prošlo image penzionovaného generála pozoruhodnou proměnou - od „imperiálního nacionalisty“ přes „umírněného nacionalistu“ až po současného „reformistu“. Již to naznačuje ošidnost…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu