Soukromí, nebo právo na informace

Má veřejný činitel nárok na ochranu soukromí ve stejném rozsahu jako obyčejný smrtelník? Nebo má naopak volič právo vědět, zda dává hlas člověku v takovém zdravotním stavu - duševním i fyzickém -, aby mohl svěřený mandát plně vykonávat? Jistě nelehké otázky. Případ doktora Gublera ve Francii přenesl rozpor mezi právem na soukromí a právem na informaci z teorie do soudních sálů.

Gubler nemlčel

Fakta jsou známá (viz Respekt č. 5/96), tedy jen pro připomínku. Doktor Claude Gubler, bývalý - a nakonec zapuzený - soukromý lékař zesnulého prezidenta Francoise Mitterranda, vydal v lednu pod názvem „Velké tajemství“ knihu vzpomínek: v ní podrobně popsal začátek, průběh a závěr rakoviny, jež ukončila Mitterrandův život. Překvapený čtenář se dozvěděl, že prezident přes veškeré sliby o transparentnosti svou nemoc před veřejností po 13 let tajil a pravidelně publikované zprávy o jeho zdravotním stavu byly zmanipulovány. Prostě prezident něco jiného hlásal a něco jiného činil.Pro upřesnění je třeba dodat, že čtenář se tyto informace měl dozvědět, neboť Mitterrandova rodina okamžitě reagovala a kniha byla po prvním dnu rozhodnutím soudu stažena z prodeje. Pozůstalí navíc doktora zažalovali z „porušení lékařského tajemství“. A právě o tom jednal v minulých dnech pařížský soud.Zmíněný soud uznal doktora Gublera vinným. Nikoho - včetně samotného Gublera - to nepřekvapilo, protože bývalý…