Touha žít v homogenním světě

Dvě události poznamenaly minulý týden dění v Evropě. Haagský tribunál OSN pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii vydal mezinárodní zatykač na Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče, dvě osoby, kterým se přikládá největší díl viny za genocidu v Bosně a Hercegovině. Tito muži mohou být nyní zatčeni v kterékoliv zemi na světě. A právě ve stejnou dobu se opět rozhořel spor v Severním Irsku. Konflikty v Bosně a v Severním Irsku, vzdálené místně, svým historickým pozadím i kulturním zázemím, ukazují na obecnější problémy.

Sama demokracie nestačí

Demokracie sama o sobě dnes není s to zabránit etnickým či náboženským sporům. Velká Británie je kolébkou parlamentní demokracie, také Irsko je demokratický stát mimo jakoukoliv pochybnost, a přesto neexistuje model, který by vyřešil spor mezi ulsterskými republikány a unionisty. Navíc tu i silná demokracie ustupuje „tlaku ulice“. Po pěti dnech vyčkávání povolila severoirská policie pochodu Oranžského řádu, který každoročně provokuje tamní katolíky, aby prošel katolickou čtvrtí města Portadown. Nevyhnutelně následovaly nepokoje, při nichž byli postřeleni tři policisté.Při pohledu na násilnosti v Severním Irsku se ještě zvyšuje skepse ohledně Bosny a Hercegoviny. Také tam mezinárodní síly IFOR ustupují „tlaku ulice“ - většině bosenských Srbů, kteří stojí za svými vůdci Karadžičem a Mladičem. A také tamní volby, jež proběhnou za dva měsíce, konflikt nevyřeší, byť by byly sebedemokratičtější. I nedávné volby v…