V některých základních školách se děti naučí o polovinu méně než v jiných. Nad podezřením, že tato věta platí i pro české školství, se mohli ministerští úředníci dodnes usmívat. Každému přece bylo jasné, že jednotný a státem kontrolovaný systém základního školství podobný nepořádek nepřipustí. Průzkum čtenářské gramotnosti (Reading Literacy Study), který loni podle mezinárodních měřítek provedl Výzkumný ústav pedagogický (VÚP), přesto právě výše zmíněné rozdíly prokázal.
Skandinávie, nebo Amerika
První exaktní průzkum, který prověřil schopnost číst, pochopit a vyložit text u žáků třetích a osmých tříd, proběhl ve 130 školách už před rokem. První výsledky publikoval Respekt č. 20/96: čeští žáci se zařadili do slabšího průměru evropských zemí. Před začátkem školního roku předložil VÚP podrobnější analýzu, v níž srovnává schopnosti žáků podle jednotlivých škol. Zásadní informace v číslech: třeťáci z nejúspěšnější české školy odpověděli v průměru správně na čtyři pětiny (85,7 %) otázek testu, ti z nejhorší školy na třetinu (34,6 %). V kategorii osmých tříd měla nejlepší škola správně devět desetin odpovědí (89,8 %), nejslabší polovinu (54,7 %). Extrémní výsledky přitom zaznamenaly obyčejné ústavy: průzkum neproběhl na gymnáziích ani ve vesnických malotřídkách, mezi nejhoršími deseti se neumístila žádná třída, která měla více než tři žáky s vadami čtení.Údaje říkají o prvním…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu