0:00
0:00
Kultura15. 9. 19974 minuty

S prstem na spoušti

Ota Rambousek

V předmluvě k povídkové knížce S prstem na spoušti zdůrazňuje její autor Ota Rambousek, že všechny příběhy vycházejí ze skutečných událostí, ale jsou převyprávěny volně a nelze je považovat za literaturu faktu. Jenže na knize, literárně nijak mimořádné, jsou pozoruhodné právě skutečnosti, které zachycuje. Autor patří k těm několika stovkám českých občanů, kteří se po únoru 1948 odhodlali bojovat proti komunistům se zbraní v ruce. V pětadvaceti odešel do exilu a stal se agentem-chodcem ve službách CIC. Několikrát přešel hranice ČSR s odbojovým posláním a na podzim 1949 byl zatčen StB, o chlup unikl provazu, odsouzen byl na doživotí a odseděl si patnáct let. Na jaře 1968 se stal jedním ze zakladatelů Klubu 231, který sdružoval bývalé politické vězně, a po vpádu vojsk odešel opět do exilu, neboť mu hrozilo další věznění. Napsal zde dvě knihy, které vyšly u Škvoreckých v Torontu. Novela Jenom ne strach o dramatickém útěku bratří Mašínů u nás vyšla roku 1991. Druhá kniha Krochnu s sebou se stala základem nynějšího povídkového souboru.

Vzpoura proti osudu

O tísni, o groteskních i tragických formách přežívání, o mravní nalomenosti i alibistických snahách ospravedlnit ji, o pokusech vyrovnat se vnitřně s beznadějí doby podává česká literatura posledního půlstoletí svědectví více než dost. O jednoznačné statečnosti a nekomplikovaném hrdinství se v ní moc nedočteme. Rambousek obohacuje literární paměť národa prvkem, který byl v Čechách uplynulých let převzácný: skutečnou hrdinskou epikou, jaká už v pravěku zaznívala u táborových ohňů. Své příběhy ovšem posbíral v docela jiném prostředí - v kriminálech. V povídkách shrnuje zážitky, zkušenosti a myšlenky těch, kteří se rozhodli nesdílet se zbytkem národa rabský osud.

↓ INZERCE

Hrdinové povídek jsou si podobni. Děj se odehrává na jediné ose, která počíná ilegálním návratem do vlasti, kde agentovi hrozí nebezpečí smrti, a pokračuje zpravidla jeho zadržením a vězeňskými zážitky. Autor se zmiňuje o zvláštním vzrušení z pocitu ohrožení, jež prý bylo návykové skoro jako droga. Do textů proniká ryze autentická lyrika zjitřeného vnímání pohraniční přírody, v níž na agenty číhá po zuby ozbrojená státní moc. V pozdějších povídkách můžeme zase sledovat milosrdnost času, který tragické vzpomínky dovede zvolna proměnit v anekdoty. Zachycení psychologie vězňů, jejich hantýrky a zvyků má především dokumentární hodnotu.

Dvakrát na břicho

Jako svérázný guru vystupuje v jednom textu mistr Beng-beng, instruktor agentů a obdivuhodný znalec nejrůznějších zabijáckých technik. V sedmdesátých letech, kdy povídky vznikaly, se k Rambouskovým uměleckým záměrům zřejmě připojily i cíle konspirativní: shrnout a sdělit mladší generaci praktické triky boje proti státnímu terorismu. V pozadí české politiky stále ještě číhají totalitní běsíci, jimž zmatená česká veřejnost může naletět, a je jistě dobré vědět jak na ně, kdyby se dostali k moci. Bojové techniky jsou však univerzálně použitelné. Bratři Mašínové, Rambousek a jiní bojovali proti skutečně zločinnému režimu. Byli vedeni idealismem. Jenže po zkušenostech se západoevropským terorismem sedmdesátých let a se zločiny islámských fundamentalistů víme, jak dovede být idealismus zaslepený. Mistr Beng-beng udílí svým žákům dvě zásadní rady: 1) musíš mít mravní převahu, abys nikdy nezaváhal; 2) miř na břicho a střílej vždycky dvakrát. Člověka zamrazí, když si vzpomene, kolik pitomců, kteří si osobují mravní převahu, má dneska pistoli.

Rambouska ovšem čteme s porozuměním. Proces s Miladou Horákovou vyjevil zločinnou podstatu Gottwaldova režimu každému. Na této a na mnoha dalších justičních vraždách se podílel každý, kdo v následujících desetiletích přijal závazek stranické disciplíny. V závěrečném zamyšlení autor naznačí své rozčarování z polistopadového vývoje: kmotrové rudé mafie zůstávají nepotrestáni, zatímco odvážlivce, kteří proti nim bojovali, česká justice v některých případech nadále považuje za zločince. Cítíme, že jde o klíčovou otázku polistopadového vývoje, jehož sporným východiskem byl mravní kompromis, který ji odsunul do pozadí. Čertví, co se děje v srdcích pod taláry. Svět, v němž žijeme, je nesporně složitější, než jak se jevil počátkem padesátých let hrdinům třetího odboje.

Ota Rambousek: S prstem na spoušti. Vydalo nakladatelství Primus, Praha 1997, 191 stran, náklad neuveden, cena 149 Kč.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].