S Kohlem odešel ideál

Jednou z nejdůležitějších událostí posledních dnů je ostrý posun v německé zahraniční politice: Bonn přestává být hlavním příznivcem rozšíření EU směrem na východ. Nový německý kancléř Gerhard Schröder nejprve 28. listopadu prohlásil: „Sdílím vizi svého předchůdce, ale změnily se podmínky, takže bude o hodně obtížnější tuto vizi realizovat.“ V úterý 1. prosince pak francouzský prezident Jacques Chirac po rozhovoru se Schröderem dodal, že „proces rozšíření bude trvat déle, než jsme plánovali“. Vzniká tedy nová situace a diplomaté ze zemí čekatelů na členství v Unii mají o čem přemýšlet.

Odjezd před pádem opony

Zájem Unie o rozšíření dnes jednoznačně překrývá start společné evropské měny. Měnová unie začne fungovat od 1. ledna příštího roku, euro ale národní měny plně nahradí až za tři a půl roku. Evropa stojí před obrovským krokem do neznáma. Pro tamní podniky a finanční svět bude euro ještě předtím, než se budou moci projevit jeho výhody, znamenat hlavně obrovské náklady a také řadu zmatků, účetních potíží apod. Velkou neznámou zůstává i to, co přinese společná evropská měna v makroekonomické rovině. Udrží například všechny členské státy na uzdě rozpočtovou disciplínu? A pokud ne, jak na to budou silné a disciplinované členské státy reagovat? Jaká bude politika Evropské centrální banky, která se přes noc stane nejmocnější evropskou institucí? Osvědčí se? Nebude podléhat politickým tlakům, anebo naopak, nebude její protiinflační politika…