Kámen mudrců

Touha po poznání patří k největším lidským vášním. Znovu to prokázali naši vědci. Ne snad že by chtěli objevit sedmý světadíl, desátou planetu či perpetuum mobile, rozhodli se udělat něco důležitějšího: změřit kvalitu své práce. Vyžadovalo to opravdu nemalou odvahu. Dosud jsme totiž žili v pohodlném mýtu, který říká, že „Češi patří ke třetině nejvzdělanějších zemí Evropy“ (výrok současného prezidenta Akademie věd), a který vychází i z donedávna hlásaného pravidla, že totiž socialistická věda je lepší než kapitalistická. Změřit skutečné výkony znamenalo hrozbu: co když se místo síly ukáže ve skutečnosti slabost české vědy, případně vyjde najevo i to, že pád tuzemské vzdělanosti v posledních letech pokračuje?Vědci se srovnání dlouho bránili, dnes ale překročili vlastní stín a výsledkem nebyla žádná katastrofa. Pravda, pokud jde o kvalitu vědecké práce, patříme skutečně do evropského suterénu, na druhé straně se ale podařilo prokázat, že za posledních deset let se naši vědci neuvěřitelně zlepšili.

Dvakrát měř a jednou řež

Svět měří kvalitu vědecké práce už celá desetiletí. Všeobecně uznávaným kritériem je počet článků publikovaných v některém z uznávaných periodik; dnes jich Institut pro vědecké informace v americké Filadelfii eviduje zhruba osm tisíc, z toho 24 českých. Ještě více uznávaným kritériem je ale počet citací, které si publikované články ve zmíněných časopisech vyslouží. Je to měřítko zájmu, který články mezi odbornou veřejností…