Čtenář spisů za sto tisíc

Přijme se osoba starší 40 let na místo s platem sto tisíc měsíčně a se zákonnou imunitou proti policejnímu stíhání. Hlavní náplň práce: čtení stížností. Neúspěšným uchazečům bude nabídnuto místo zástupce s platem pětasedmdesát tisíc. Takový inzerát si bude moci Poslanecká sněmovna zadat, pokud nyní i Senát a prezident schválí její zákon ze 4. listopadu o veřejném ochránci práv čili ombudsmanovi.

Ombudsman třikrát jinak

Z pohledu socialisty je to velký úspěch. Konečně najdou i prostí, práva neznalí občané zastání u někoho, kdo sice jejich věc zrovna nevyřeší, ale aspoň se na ni podívá. Podle klíčového paragrafu 15 smí ombudsman „i bez předchozího upozornění“ chodit na úřady a tam „nahlížet do spisů“ nebo „klást otázky jednotlivým zaměstnancům“. Jak potvrdí každý novinář, takové právo není úplně marné, a pokud se ombudsmanem nestane vyložený nekňuba, může se na úřadu leccos užitečného dozvědět. Zhruba stejně vybaven byl ovšem ministr Bašta pro svou akci čisté ruce - a výsledky, zdvořile řečeno, nejsou zrovna oslnivé. Z pohledu konzervativce je nový zákon svévolné a zbytečné pošlapání tradice. O stížnosti lidí se u nás už od doby králů stará kancelář hlavy státu. Ta dnešní funguje dobře a má v záloze zbraň, o jaké se ombudsmanovi ani nesní: prezidentskou milost. Konzervativce na novém předpisu znechutí i naprostý nedostatek „štábní kultury“. Odkdy se imunita proti stíhání uděluje obyčejným zákonem, když správně by patřila do ústavy? K tomuto…