Rodící se kontrast

Deset let po pádu železné opony a osm let po rozpadu sovětského impéria se v Evropě stále výrazněji rýsuje nové dělení. Dělení na státy, které se nějak vyrovnaly s dědictvím komunismu, a na ty, které v něm dále vězí až po uši, neboť nejsou s to provést nezbytné politické a ekonomické reformy. Na dlouhou dobu tak odumírá naděje na vznik demokracie a efektivního tržního hospodářství ve střední a východní Evropě. To se totiž podařilo jen málokde. Tak zní závěr zprávy, kterou nedávno publikovalo varšavské Centrum východních studií (OSW). Centrum je prestižní výzkumný ústav, zabývá se především otázkami bezpečnosti Polska a jeho nejbližšího okolí, tedy střední Evropy.

Východ: stagnace a napětí

Hlavním zdrojem hrozeb pro střední Evropu je nadále Ruská federace. Podle odborníků OSW není v nejbližších letech „nejmenší šance“, že by se Rusko transformovalo ve stabilní demokratický stát s tržním hospodářstvím. Oligarchický a klanový hospodářsko-politický systém, který vznikl v důsledku tamní systémové transformace, totiž paralyzuje státní instituce. Politika spočívá v boji mezi skupinami oligarchů orientovanými na obranu vlastních zájmů; k tomu všemu se přidává nejasná majetková struktura a všeobecná korupce. Šance na změnu tohoto stavu hodnotí zpráva OSW jako „mizivé“. Upozorňuje na to, že dnes v Rusku neexistuje žádná významná politická síla, která by o něco takového usilovala. Liberálně reformátorská uskupení, např. blok Jabloko, v prosincových volbách…