Musíme spolu mluvit

Rámeček

MARTIN BORMANN (ročník 1930) je nejstarším z deseti dětí válečného zločince Martina Bormanna. Jeho kmotry byli Adolf Hitler a žena posledního spandavského vězně Rudolfa Hesse. Dětství strávil v uzavřeném areálu Hitlerova bavorského sídla Obersalzberg, navštěvoval říšskou školu NSDAP, kde byl vychován v proticírkevním duchu. Ve válečných zmatcích léta roku 1945 ztratil spojení s matkou a sourozenci a skrýval se pod falešným jménem. Směr jeho života proměnily tři roky prožité v rodině prostého rolníka, kde se obrátil ke katolické víře. Vstoupil do kláštera a po studiu teologie se stal misionářem v Africe. V roce 1971 přežil jen zázrakem těžkou automobilovou nehodu v Německu (dva týdny ležel v kómatu), nechal se uvolnit z řádového slibu a pracoval až do odchodu do penze jako učitel náboženství ve vestfálském Hagenu. Mladým lidem se věnuje i dnes, snaží se jim při diskusích především na školách přiblížit z pozice dobového svědka reálnou tvář nacistické ideologie.

Váš otec byl v norimberském procesu odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti. Až do roku 1971, kdy byla oficiálně prokázána jeho sebevražda, kterou spáchal dva dny po Hitlerovi, byl nejhledanějším válečným zločincem na světě. Jak se vám žije s takovým dědictvím?

Jako patnáctiletý absolvent elitní školy Hitlerjugend jsem po oznámení kapitulace Německa brečel. Osvobodit se od tíhy nacistické ideologie mi pomohl rolník, k němuž jsem se v květnu 1945 uchýlil. Byl to prostý,…