
V loňském roce zveřejnili ekonomové Joel Hellman, Gerant Jones a Daniel Kaufmann neobvyklou studii o vztahu státu a firem v transformujících se zemích. Zatímco většina výzkumníků se ptá, jak stát působí na firmy, zmíněná trojice autorů položila otázku obráceně - jak firmy zneužívají stát pro své zájmy? Studie je zřejmě prvním rozsáhlejším průzkumem skrytého lobbismu při tvorbě zákonů a jiných předpisů v postkomunistickém světě. A výsledky? Český „index ovládnutí ekonomiky“ je pod průměrem 22 zkoumaných zemí, dopadli jsme však hůře než například Maďarsko.
V čí prospěch
Ekonomická teorie se začala lobbismem zabývat v 60. a 70. letech, kdy vycházely například kritické analýzy obchodních tarifů a jiných vládních restrikcí obchodních činností. Tehdy vznikl pojem rent-seeking, „vyhledávání renty“: rozuměj dosahování zisku nikoli v tržní soutěži, ale pomocí ovlivňování pravidel hry. První souborná práce na toto téma vyšla před dvaceti lety (sborník osmnácti autorů v čele s Jamesem Buchananem, nositelem Nobelovy ceny za ekonomii v roce 1986). Ekonomové zkoumají legislativní procesy, které vedou k privilegování vítězných zájmových skupin, a zajímají se o společenské náklady vládou uměle vytvořených monopolů a regulací. Pojem rent-seekingu v českých podmínkách dosud zůstával stranou větší pozornosti. Tento skrytý, netransparentní společenský jev se přitom rozrostl v rozsáhlý lobbistický průmysl. Malé zájmové skupiny mohou s relativně nízkými náklady…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu