Poněkud zpackaná šance
V komentáři Dej mi pár okovů (Respekt č. 20/2001) se Petr Holub dopustil podstatné faktické nepřesnosti. Dlužno však dodat, že ne vlastní vinou. O co jde? Ačkoli paní poslankyně Volfová a její společnice přeoraly původní záměr zákona, o němž je řeč, k nepoznání, jedno tam zůstalo: alimenty by nevyplácel stát místo rodiče, ale zálohoval by je postižené neúplné rodině, než by se je podařilo na nezodpovědném rodiči vymoci. V zásadě je to tedy forma pomoci oběti trestného činu. Přitom podle původního záměru by si stát své výdaje hojil na neplatiči (náklady a sankční úrok) a celá ta legrace by přišla státní kasu na stejné peníze či levněji než dnešní stav. I dnes se totiž samozřejmě vyplácejí sociální dávky neúplným rodinám v nouzi, která je způsobena mimo jiné neplacením výživného. V návrhu, který předložila paní poslankyně Volfová a další dámy navrhovatelky, ale vzniká v první části zákona mylný dojem, jako by nešlo o zálohu, ale o nevratnou dávku sociální podpory, v druhé části pak chybí dostatečné sankce proti zneužití a mimoto dámy pracují s velmi nehezkým nápadem tzv. oznamovací povinnosti školy. Návrh zákona paní Volfové znám dobře, s tím původním záměrem jsem měl dost společného, a pokud dámy navrhovatelky zabily uspěchaným špatným návrhem rozumnou věc, doufám, že je za to bude hodně hryzat svědomí. O návrhu pana poslance Pejřila toho vím podstatně méně, ale z toho, co…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu