Cestující lidé z Francie

Zahlédnout na vlastni oči Romy je pro průměrného Francouze nezvyklá událost. Zejména pro toho, kdo žije ve větším městě. O jejich existenci sice nemá pochyb, zná je však spíše z filmu a literatury. Překvapivá byla proto letos u květnu diskuse, která se odehrála na půdě horní komory francouzského Národního shromáždění. Senátor za Horní Savojsko Pierre Hérisson pronesl apokalyptický projev. „Naše země žije ve strachu a obavách,“ hřímal do poloprázdných lavic Luxembourského paláce u Paříži, kde Senát sídlí „Je to sociální nebezpečí,“ uvedl na adresu Romů. Francouzština má pro slovo „Cikán“ mnoho výrazů. Ve středověku přicházeli Romové do Francie převážné ze střední Evropy, kde leželo České království - francouzsky „le royaume de Bohéme“. Říkalo se jim proto „Les bohémiens“. Živili se jako pouliční umělci, provazochodci, kejklíři a medvědáři. Odtud vzniklo slovo bohém pro vyznavače nevázaného životního stylu, které zdomácnělo i u češtině. Ještě dnes musí průvodci českých turistů na pařížském Montmartru vysvětlovat, že název restaurace"Chez le roi de Bohéme" nelze překládat jako U českého krále, ale U krále bohémy. Teprve když se u devatenáctém století začal ve Francii šířit poznatek, že u rakouských oblastech Bohéme a Moravie žije lid, který - jak konstatoval překvapený spisovatel Francois de Chateaubriand - mluví slovanským dialektem; začali Francouzi odlišovat Čechy od Cikánů. Pro Romy, kteří v té době už přicházeli spíše ze Španělska, se užily výrazy „gitan“, "romanichel…