0:00
0:00
Zahraničí4. 3. 20025 minut

S pacifisty v NATO

Birna Thorarinsdóttir
Astronaut

Island a Norsko mají jeden společný rys s Českem, Maďarskem a Polskem: jsou členskými státy Severoatlantické aliance, ale nepatří do Evropské unie. Island navíc jako jediný člen NATO nemá vlastní armádu. K čemu takové členství vlastně slouží? Když Island získal po staletích dánské nadvlády v roce 1918 nezávislost, rozhodl se být „navždy neutrální“. Druhá světová i studená válka však tento postoj ukončily. V roce 1949 Island patřil mezi zakládající členy NATO a od roku 1951 jsou na jeho území americké základny. Desítky let toto rozhodnutí vyvolávalo spory, nyní jsou však Islanďané rádi a žádné změny se nechystají.

Bránit se úpadku

Islanďané byli vždy mírumilovní. Nikdy neválčili a neměli vlastní armádu. Proto by se stále ještě mnoho občanů chtělo vrátit k neutralitě: věří, že nejlepší způsob jak zachovat mír, je nemít žádné nepřátele. Už vstup do NATO v roce 1949 provázela intenzivní debata ve společnosti, která vyústila v největší nepokoje (před budovou parlamentu) v historii země. Zůstává ironií, že tento mírumilovný národ jako jediný přijal členství v NATO s násilnými bitkami v pozadí. Za druhé světové války Island vojensky obsadily zprvu Velká Británie a pak USA. Po roce 1947 tu nezůstali žádní vojáci, jenže americká vláda usilovala o další vojenskou přítomnost. Islandští představitelé to zpočátku vehementně odmítali, ale jak rostlo mezinárodní napětí na počátku 50. let (korejská válka), jejich postoj slábl. Dne 5. května 1951 byla mezi oběma…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc