Archivy StB se otvírají

Bylo to o prsa, ale prošlo to. Přes odpor komunistů a sociálních demokratů Senát v pátek schválil svůj vlastní návrh na zpřístupnění prakticky všech dokumentů Státní bezpečnosti. Ale úplně vyhráno ještě není. Svazky StB spravují ministerstva vnitra a obrany. Úředníci obou rezortů loni proti schválení zákona tvrdě vystupovali a mezi poslanci vládne obava, že budou zveřejnění svazků všemožně sabotovat. Poslanec Václav Krása (US) proto navrhl zákon přesunující archivy do civilního Institutu dokumentace totality - obdoby německého Gauckova úřadu nebo polského Institutu národní paměti. Sněmovna bude o věci hlasovat na nadcházejícím plénu. „Naděje na schválení je padesátiprocentní,“ říká Krása.

Hledá se spis

Zdejší estébácké svazky jsou částečně přístupné od roku 1997. Každý, na koho si StB vedla spis - ať už jako na nepřátelskou osobu nebo naopak svého agenta -, si tento svůj osobní dokument mohl přečíst na počítači v pardubickém archivu. O nahlédnutí požádalo za ta léta více než třicet tisíc lidí - ale jen pouhá desetina si mohla svůj svazek nebo jeho torzo prohlédnout. Zbytek dostal odpověď, že na něj StB žádný spis nevedla, nebo že spis byl zničen. „Většina ztracených či zlikvidovaných informací StB se dá rekonstruovat z jiných dokumentů, které si politická policie vedla,“ říká Radek Schovánek, aktivista Sdružení archivy, které se zasazuje o zveřejnění estébáckých materiálů. Jde o to, že StB pečlivě evidovala své aktivity - koho sledovala, koho vyslýchala, kdo na koho donášel a podobně. Takže i když se ztratil osobní spis, je možné z těchto dokumentů rekonstruovat vše podstatné, co v něm bylo. Tohle si na sklonku roku 1999 uvědomili bývalý náměstek Úřadu pro dokumentaci zločinů komunismu Pavel Žáček a bývalý šéf BIS Stanislav Devátý a vypracovali návrh zákona na odtajnění všech spisů StB. Jejich iniciativu vzali pak za svou pravicoví senátoři a pod vedením Dagmar Lastovecké (ODS) předložili loni na jaře zákon Senátu. Proti zákonu se ostře ohradily především vojenské tajné služby, ale také úředníci ministerstva vnitra. Mezi záplavou různých důvodů, proč není možné dokumenty zveřejnit, si primát vysloužilo tvrzení, že to prý odporuje mezistátní smlouvě se Slovenskem. Senát všechny výhrady tajných služeb vyvrátil a v srpnu zákon schválil. Zákon umožňuje zpřístupnit všechny dokumenty StB až na ty, které by mohly ohrozit ještě dnes něčí životy (třeba arabských agentů v OOP), případně státní zájem (řadu zahraničních agentů StB přebrala například současná rozvědka). Senát navrhl, aby o tom, které spisy nebudou odtajněny, rozhodovala pětičlenná komise senátorů. Když ale normu před měsícem projednávala sněmovna, změnili poslanci „komisi senátorů“ na „komisi poslanců“. Díky tomu, že senátoři projevili nadhled a nezačali s dolní komorou o její změny válčit, stane se zákon po prezidentském podpisu platným.

Sebrat exekutivě

První krok na cestě k odtajnění estébáckých materiálů je tedy udělán. Další musí provést sněmovna, která tento týden jedná o Institutu dokumentace totality (IDT). „Jde o to sebrat spisy výkonné moci, která má vcelku logické sklony tyto materiály využívat nebo dokonce zneužívat pro své zájmy,“ říká Krása. Má tím na mysli například to, že třeba rozvědka může nutit zahraniční agenty StB k další spolupráci a podobně. Podle Krásy je přirozenější, když estébáckou špínu bude spravovat exekutivně bezmocná civilní organizace, než vnitro a armáda. „V Německu vznikl už v roce 1990 civilní Gauckův úřad, na který byly převedeny všechny spisy ministerstva pro státní bezpečnost, v Polsku vznikl obdobný úřad loni, stejné organizace jsou zřizovány v Maďarsku a Bulharsku,“ říká Radek Schovánek. Každý občan by si v institutu mohl vyžádat všechny informace StB, které se o něm zachovaly. Nebo taky seznamy agentů, kádrových pracovníků StB či třeba evidenci činnosti StB v okrese, kde bydlel. Návrh podporují kromě US také ODS a lidovci. Vznik institutu by tedy mohlo podpořit sto dva poslanců. „Tak jasné to není, třeba poslankyně Kateřina Dostálová z ODS se na výboru zdržela, a takových lidí je víc,“ komentuje to Krása. „Jsem pro otevření svazků. Ale institut se mi nelíbí, lepší by bylo třeba muzeum komunismu,“ říká Dostálová. Zákon v listopadu ostře odmítl Zemanův kabinet. Ve vládním usnesení se například bez bližšího vysvětlení dočteme, že norma je v rozporu se snahou o přistoupení ČR k Evropské unii. „Svazky obsahují citlivé osobní údaje,“ říká tiskový mluvčí Libor Rouček. „Ale kdepak - žádné osobní údaje. Jde o pracovní náplň StB, která byla ozbrojenou oporou režimu prohlášeného za zločinný,“ vyvrací jeho argumenty senátorka Lastovecká. „Nikdo z Evropské unie nám nevzkázal, že by navrhovaný zákon neladil se zákony Unie. Pokud vím, tak v Německu existuje podobný zákon, aniž by Unie protestovala,“ dodává.

Rámeček

On-line chat s autorem článku na téma „vyrovnání s minulostí” proběhne 14.3. od 20.30 hod. na adrese www.respekt.cz