Páteční večer jako by dal za pravdu argumentům Izraelců i Palestinců. Právě za pobytu amerického ministra zahraničí Colina Powella byl v Jeruzalémě spáchán další pumový atentát - šest mrtvých a přes šedesát zraněných. Pachatelkou byla sedmnáctiletá Palestinka Nidal Daraghní. Co je na této málem již banální zprávě zvláštního? Daraghní totiž žila v uprchlickém táboře v Džanínu na Západním břehu Jordánu, tedy ve městě, které je už týden obsazeno izraelskou armádou. Palestinci teď mohou říkat: Vidíte, ani tato okupace nezabránila teroristickému činu, tak co vlastně chcete po našich úřadech? Izraelci nic říkat nemusí, protože Colin Powell se atmosféry teroru nadýchl opravdu zhluboka a vzápětí odložil schůzku s Jásirem Arafátem. Přitom Powell s sebou přivezl velmi prostou agendu. Ve zkratce řečeno - okamžité příměří a paralelně s ním okamžitý start mírových rozhovorů. Ale i s tím je potíž. Vláda Ariela Šarona odmítá vyjednávat pod palbou. Palestinci Jásira Arafáta zase nepodniknou nic proti teroru, dokud izraelská armáda neopustí jejich města na Západním břehu Jordánu. Tento model „vejce nebo slepice“ už je znám. Novinkou je jiná věc. Za Powellovou misí stojí nejenom Amerika, ale i OSN, EU a Rusko. Ale i kdyby se teď přímo na půdě konfliktu Powell dokázal plně vcítit do pozice Izraelců i Palestinců, na cestě k příměří to moc nepomůže. Tyto pozice jsou totiž zcela protichůdné a na obou stranách je podporuje většina veřejnosti, takže účinná pobídka musí přijít zvenčí.
…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu