Jemných i šokujících podob ženské tvořivosti se dočkali diváci prvního ročníku festivalu avantgardního ženského umění Druhé pohlaví, který před týdnem proběhl v pražském Paláci Akropolis. Podtitul letošního festivalu se vešel do tří otázek, které odkazují k dominantním tématům současného feminismu - Paranoia? Cenzura? Božství? Skrývají se pod nimi různé současné pokusy, jak definovat nebo vyjádřit ženství: buď jako utlačované a cenzurované různými podobami patriarchální moci, nebo jako božské a ekologické, či jednoduše paranoické a nepřátelské vůči všem stávajícím řádům a ideologiím. Na jevišti se odehrávaly rituály, žonglovalo se s ohněm a dalšími živly, zněly industriálních skladby a stroje i protestní projevy a výkřiky. Zvláště silná je v ženském umění potřeba zdůraznit tělo jako pole těchto konfrontací a otázek, často ovšem za použití prostředků velmi „neženských“. Samotná zahajující performance IM.EWE No. 22 české divadelní skupiny SANGRE DANS k tomuto účelu použila industriální hudbu, částečně přímo produkovanou na jevišti pomocí sbíječek, vrtaček a dalších podobných nástrojů, které jsou typickými ikonami mužských povolání. Dvě tanečnice - jedna připevněná provazem ke stropu a druhá uzavřená mezi zdmi železné konstrukce - se za hrozivých zvuků vrtání do betonu a sváření kovů pomocí těchto nástrojů postupně vysvobozovaly ze svého vězení. Příběh ženské emancipace se v této performanci spojoval s obecnějším tématem lidské emancipace z přírody a její přeměny na město…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu