Poslední zvonění

Euro dosáhlo parity s dolarem, ale triumf je laděn spíše v moll. Příčiny pro slabost eura, které byly uváděny před několika týdny, platí beze změny i dnes. Také kvantum reforem, které musí jednotlivé státy a Evropská unie jako taková provést, je pořád stejně omračující. Nové je pouze to, že v americkém hospodářství vše zůstává při starém. Konjunktura za Atlantikem se odkládá; a právě tato slabost USA je zdánlivou silou Evropy. Většina amerických ekonomických indikátorů přesto ukazuje směrem vzhůru. Pravda, Spojené státy mají gigantický platební deficit, ale žijí s ním již od konce 2. světové války. Americké hospodářství však má především psychologický problém. Noční můra 11. září obrací všechna znaménka do minusu. Celá společnost je dosud paralyzována zážitkem porážky, k níž došlo v zenitu imperiální moci na jejím vlastním území, a také obavou z reprízy. Politická elita zažívá teroristické ohrožení podstatně bezprostředněji, než tomu bylo za doby existence Sovětského svazu. Třináct let po „studené válce“ se bezpečnost opět protlačila na první místo americké politické agendy. Tato dočasná změna priorit je naprosto oprávněná. Amerika potřebuje nezranitelnost, aby její hospodářství mohlo plně rozehrát svou sílu.

Co čeká Evropu

A co Evropa? Je jistě dobře, že starý kontinent nevisí Washingtonu na rtech. Chybou však je, že se vůči USA chová jako savý papír - zaznamená všechno, ale reprodukuje to úplně obráceně. Pouze na krátký okamžik zachvátil…