Minulý týden vstoupila do našich kin filmová prvotina Quartétto mladé slovenské režisérky Laury Sivákové. Přestože zdejší diváci neprojevili o toto dílo zrovna velký zájem (českou premiéru sledoval všeho všudy jeden divák, shodou okolností autor tohoto článku), je snímek dobrou zprávou pro mladý slovenský filmový svět.
Příběh, jehož scénář si dvaatřicetiletá autorka napsala sama, vychází z jejího autentického zážitku. Jako sedmnáctiletá sledovala na pohřbu své babičky zvláštní scénu: matka a její sestry se začaly hádat, koho z nich zemřelá (tedy jejich matka) nejvíce milovala. Sivákovou to překvapilo: „Jako by si místo majetku porcovaly její lásku,“ vzpomíná. Událost, která odkryla otřesně nevyrovnané vztahy matky a dcer, jakési rodinné tajemství, jí utkvěla v paměti a za více než dvanáct let se stala základem pro film, ve kterém hrají čtyři ženy hlavní role a dva milenci sekundují.
Siváková se po studiu filmové dramaturgie a scenáristiky na bratislavské vysoké umělecké škole propracovávala ke svému celovečernímu debutu pomalu, ale systematicky. Pracovala jako „klapka“ u Juraje Jakubiska a také jako asistentka-skriptka u různých amerických filmových štábů natáčejících v Praze. Tam kromě cenných zkušeností sbírala také odřezky filmových pásů, které bohatí Američané jinak vyhazovali. Tento materiál použila pro natáčení svého krátkého filmu, kterým se později prezentovala producentům.
Celovečerní film pak režisérka takřka &„…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu