Něco viselo ve vzduchu

Stará paní ve svátečních šatech a slamáčku zapaluje svíčku a opatrně ji postaví vedle hromady květin pod pamětní deskou na liberecké radnici. Oči má plné slz. „Bylo asi osm hodin ráno, když začali Rusové u divadla střílet,“ vzpomíná paní Vítková. „Můj syn se stačil schovat za auto, ale Zdeněk Dragoun, který běžel za ním, už to nestihl. Byl na místě mrtvý.“ Památku devatenáctiletého mladíka, který byl jednou z prvních obětí srpnové invaze roku 1968, si třiasedmdesátiletá žena připomínala i v normalizačních časech. A to i přesto, že komunisté odstranili pomníčky mrtvých a Dragounův hrob na hřbitově pravidelně ničili vandalové. Dnes má však paní Vítková i celé město obzvlášť dobrou příležitost k ohlédnutí: pětatřicáté výročí invaze si totiž přijedou do Liberce připomenout dva muži, kteří tu shodou náhod prožili srpnové dny a stáli i nad rakví Zdeňka Dragouna – bývalý prezident Václav Havel a herec Jan Tříska.

Brežněv nad vodkou

Je pravé poledne a sál liberecké vědecké knihovny se plní k prasknutí. Skladba publika je velmi rozmanitá. Penzisté si vyměňují vzpomínky na srpnové dny, studenti se těší na Havla a je vidět i několik známých tváří – místopředsedu vlády Petra Mareše, disidentku Danu Němcovou či režiséra divadla Ypsilon Jana Schmidta. Ostatně stejně pestrý je i dnešní program: kromě očekávaného dua se chystá slavnostní představení sochy…