Tak co dál, Kryštofe

Svoji dosud největší razii na českých silnicích vyhodnotila policie brzy a zostra: má-li tady pod koly aut umírat méně lidí, potřebujeme více pravomocí a lepší výbavu. Čísla i analýzy odborníků ale říkají něco jiného. Podle nich se na české silniční tragédii nejvíc podepisuje neschopnost či neochota policejního sboru a pověřených úřadů zavést vyzkoušený a úspěšný model místo úplatkářských experimentů.

Můžeme se dohodnout

„Hlavním cílem bylo ovlivnit postoje a chování řidičů. Aby začali respektovat pravidla,“ vysvětlil policejní prezident Jiří Kolář, proč počátkem října poslal do ulic 27 tisíc svých podřízených na největší dopravní akci v dějinách polistopadového Česka. Stratégové „operace Kryštof“ přivolali dopravákům na pomoc i více než tři tisícovky pohraničníků a kriminalistů. Celá tato armáda pak během pětidenní, deset milionů stojící razie zjistila desítky tisíc přestupků a zadržela více jak stovku hledaných osob.

I když ale nehodovost od pondělí do pátku klesla v porovnání se stejným týdnem minulého roku o zhruba deset procent a na silnicích zemřelo o polovinu méně – tedy 9 lidí, nelze přehlédnout jeden fakt. Navzdory všeobecně známé policejní mobilizaci si tisícovka lidí troufla sednout za volant s alkoholem v krvi a další tři a půl tisíce lidí zase bez řidičského oprávnění. „Ukázalo se tak zcela jasně, co je v Česku největší…