Z minulého týdne

NATO poprvé oficiálně debatovalo o plánech některých evropských spojenců zřídit samostatný štáb jen pro EU. Schůzku iniciovaly USA, kterým se takový záměr hrubě nelíbí – americký velvyslanec při NATO Nicolas Burns jej označil za „největší hrozbu pro budoucnost Aliance“. Impulzem amerického hněvu se stal názorový posun Tonyho Blaira, který po setkání s Jacquesem Chirakem a Gerhardem Schröderem minulý měsíc v rozporu se svými předchozími komentáři připustil založení samostatného vojenského štábu nezávislého na NATO, k němuž otevírá cestu návrh evropské ústavy. Nynější debata aliančních velvyslanců uklidnila emoce, jednotné stanovisko NATO k ambicím Evropanů ale nepřinesla. Ani nemohla: diskuse je na začátku a země, které si nejvíce přejí samostatnou obranu bez Američanů – Francie, Německo, Belgie a Lucembursko – jsou také členy Aliance. Už v této chvíli však v debatě schází odpovědi na několik otázek. Například proč se evropští spojenci NATO a zároveň členové Unie nechtějí spokojit se stávající dohodou, která EU umožňuje vést vlastní vojenské mise bez účasti NATO coby organizace, ale s využitím všech jejích vojáků, zbraní a velitelské struktury? To by bylo jak efektivní, protože štáb NATO je zaběhlý, tak levnější. Vždyť který stát si může dovolit financovat dvě armády – jednu pro NATO, druhou pro EU –, když většina má problémy navyšovat výdaje na vylepšení…