Je vyloučeno, aby sociální politiku platili za stát majitelé domů a bytů – nucení k tomu příkazem dávat nízké nájmy. Tento systém navíc vede k nevyužívání celého bytového fondu, nespravedlnostem při jeho rozdělování a ke korupci. To vzkázali přesně před rokem politikům ústavní soudci v komuniké vysvětlujícím, proč zrušili vyhlášku ministerstva financí regulující výši nájmu. Stav, kdy jeden člověk zaplatí za stejné zboží – v tomto případě byt – až pětkrát více než jiný (tolik je rozdíl regulovaného a tržního nájemného v Praze), však zřejmě ještě dlouho potrvá, i když Ústavní soud nařídil politikům, aby to co nejdřív změnili zákonem. Jeho projednávání sice ve sněmovně začalo letos na jaře, ale cesta novely se brzy zadrhla ve výboru pro regionální správu, kde trčí dodnes. „Zdrželo to projednávání reformy veřejných rozpočtů,“ vysvětluje potíže předseda regionálního výboru Radko Martínek (ČSSD).
Jiná data o tuzemském trhu s byty jsou ale známa. Třeba skutečnost, že dvě třetiny lidí tady žijí ve svém (či družstevním), a platí tedy plné náklady bydlení. Další čtvrtina jsou ti, kteří před rokem 1989 získali totálně nedostatkový „dekret“ na státní či obecní byt a dnes díky regulaci nájemného platí zlomek skutečných nákladů. Na tuto kategorii jsou úředně nuceni přispívat majitelé „regulovaných“ domů – tedy soukromníci a obce. A zcela bokem pak stojí velká skupina nešťastníků bez dekretu: ti jsou nuceni naopak platit…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu