Z cesty, teď jedu já

Evropská unie minulý měsíc pokárala Česko za neutěšenou situaci na silnicích a špatnou kontrolu technického stavu automobilů. Místopředseda Poslanecké sněmovny Ivan Langer se však něčím takovým nenechal vyvést z rovnováhy. Jak se svěřil Lidovým novinám, nemá „pocit, že by se tomu musela Evropská komise věnovat“. Sám prý totiž „projezdil celou Evropu a podobnou situaci mají třeba v Řecku, Itálii, Španělsku a koneckonců i v Německu. Nemám pocit, že bychom se nějak dramaticky lišili“. Pan Langer se mýlí. České řidiče totiž od jejich západoevropských kolegů přece jen jedna věc zásadně odlišuje. A sice absolutní bezohlednost vůči okolí.

Řidičské dovednosti

Pamatuji si, jak jsem se na přelomu 80. a 90. let cítil popuzen „nespravedlností“, když lidem, kteří přišli z Československa, německý dopravní inspektorát odmítal přepisovat československý řidičský průkaz bez doplňující zkoušky z pravidel a jízdy, s poukazem na nedostatečné dovednosti českých řidičů. Dnes tomu plně rozumím. V druhé polovině 90. let jsem se totiž v českém tisku dočetl, že zkoušky pro adepty řidičského umění se budou muset zpřísnit, aby adepti mohli prokázat, že „dovedou projet křižovatkou řízenou světly a rozjet se do kopce“. Sic!

I v Německu je možné získat potvrzení o technické kontrole za úplatek. Ovšem ten, kdo potvrzení uděluje, auto vždy alespoň důkladně prohlédne, aby v případě havárie zaviněné špatným technickým stavem…