Ve hvězdách

Zemský vlastenec. Slovo jak z čítanky 19. století. A přece mělo ve střední Evropě svůj velký význam v době, dokud nepropukly etnické a jazykové vášně a boje, kdy se ještě rozlišovala adjektiva böhmisch, týkající se české kotliny, a tschechisch, týkající se českého etnika, jazyka. Mezi poslední zemské vlastence v tomto smyslu můžeme zařadit Bernarda Bolzana, od jehož smrti uplyne ve čtvrtek 155 let. Filozof, logik, teolog, ale především člověk, jehož význam překračoval a dodnes překračuje rozměr Čech i samotné Prahy, kde se narodil a též zemřel (5. října 1781–18. prosince 1848).

Příjmení podědil po otci z italské pražské komunity, obchodníkovi se starožitným nábytkem, jeho matkou byla pražská Němka. Sám se považoval za Čecha ve smyslu der Böhme, nicméně jeho jazykem byla tehdy univerzální středoevropská němčina. Absolvoval piaristické gymnázium, poté tříletý „filozofický kurz“, kde se již projevil jeho mimořádný talent pro matematiku. Jak sám doznal, zajímal se hlavně o ty její obory, kde se matematika stýká s filozofií. Již v roce 1800 – proti vůli otce, který po něm chtěl, aby pokračoval v rodinné tradici – začal studovat teologii, ale niterným křesťanem nikdy nebyl.

Co se týče filozofie, Bolzano měl kritický vztah ke Kantovi i k německému idealismu, který prý odmítal jako „žvanění“ – tak alespoň tvrdí jeho životopis na webu brněnské Masarykovy…