Češi na irácké frontě

Česká republika chce – řečeno ústy premiéra Vladimíra Špidly – zůstat v Iráku a podílet se na zdárném dokončení spojenecké mise. To je za situace, kdy zemi hrozí občanská válka a kdy nad protiteroristickou koalicí visí hrozba rozpadu, zásadní stanovisko. Po praktické stránce však představuje devadesát českých policistů působících dnes ve stopadesátitisícové spojenecké armádě zrnko písku. Jen sedm z třiceti pěti zemí má v Iráku méně vojáků než Česko. Proto Špidlův výrok vyvolal otázky, zda není na čase náš protiteroristický kontingent posílit.

Zůstaneme, tak trochu

Obavy, zda odchod třinácti set španělských vojáků z Iráku nevyvolá rozpad světové protiteroristické koalice, se zatím nepotvrdily. Jak známo, ke Španělům se připojily jen Honduras, Dominikánská republika a Norsko, ale díru po nich v polském sektoru ihned zaplnili vojáci Spojených států a zbývajících třicet dva zemí zůstává. Američané, Britové a Dánové navíc oznámili posílení svých jednotek. Naproti tomu NATO zůstává zdrženlivé. „O zapojení do operace v Iráku neuvažujeme, pokud nás o to nepožádá OSN,“ citovaly středeční New York Times generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera. OSN ovšem Alianci o iráckou pomoc zcela jistě nepožádá: „Násilné vojenské akce v Iráku vedou ke zvýšení počtu povstalců a eskalaci války. USA a jejich spojenci by měli hledat mírové řešení a ne rozšiřovat…