Galové v houpací síti

Sociální dávky jsou koulí u nohy evropských ekonomik a táhnou je ke dnu. Zatímco v Americe pracují více než tři čtvrtiny lidí, v Evropě je to průměrně jen 65 % populace v produktivním věku. Jestli chce Evropa oživit hospodářský růst, musí lidi motivovat k návratu do práce, což obnáší hlavně ztenčení sociálního polštáře. To vše lze už drahnou dobu číst v domácím i světovém tisku. Za ráj lidí na podpoře je přitom nejčastěji označována Francie. Tak se na ni podívejme.

K čemu se tak přihlásit

Francouzský systém péče o nezaměstnané se opírá o republikánské principy solidarity a rovnosti a jeho základem je „pojištění proti nezaměstnanosti“. Splácí se srážkou z hrubé měsíční mzdy ve výši 6,4 %, z čehož 4 % jdou na vrub zaměstnavatele a zbytek hradí sám zaměstnanec. Při ztrátě místa má pak člověk v závislosti na výši platu a délce výkonu práce nárok na dávku vysoce přesahující polovinu mzdy. Pokud dotyčný vydělával méně než 990 eur měsíčně, podpora dosahuje až

75 % příjmu. Nárok na ni trvá od šesti do 42 měsíců a pravidelně po půlroce je prověřováno, zda uchazeč „aktivně hledá“ zaměstnání – například zda chodí na úřad práce k domluveným schůzkám. Nárok na podporu může být tímto způsobem obnovován až do zmíněné maximální délky 3,5 roku a člověku je v jejím rámci hrazena například i nevyčerpaná dovolená. Nezaměstnaný člověk si navíc může přivydělat,…