Rozdělený Kypr v jednotné Evropě

Vedle postkomunistických států byl v sobotu přijat do Unie i rozdělený Kypr – přesněji řečeno jeho řecká část. Jde o zcela zásadní precedens, který může ovlivnit další fungování EU i evropské ambice Turecka a ostatních čekatelů na členství.

Slováci by záviděli

Ekonomická kritéria vstupu splňuje Kypr v podstatě bez problémů. Je však rozdělen od řeckého pokusu o převrat a následné turecké invaze v roce 1974. A dávná mantra EU zněla vždy zhruba takto: státy si musí nejprve vyřešit své problémy na národní rovině a pak teprve mohou vážně vystupovat se svými ambicemi na evropské úrovni. Stačí si vzpomenout na peripetie počátků přijímání Československa: v době, kdy již byla prakticky hotová asociační smlouva s EU, se po rozpadu federace vše zastavilo a Česko i Slovensko si – na rozdíl od ostatních visegrádských států – musely vyjednávat smlouvy separátně.

Půl století to v EU v duchu zmíněné mantry fungovalo. Řecko bylo přijato do Unie až v roce 1981, sedm let po pádu junty „černých plukovníků“. Portugalsko a Španělsko byly přijaty v roce 1986, v případě Portugalska dvanáct let po „karafiátové revoluci“, která ukončila postsalazarovskou autokratickou éru, v případě Španělska jedenáct let po smrti diktátora Franca a v době, kdy bylo pevně ukotveno v NATO. Tedy všechny zmíněné země – ač osvědčení členové NATO – musely pro…