Kaleidoskop

Před rokem voperoval americký neurolog Mark Tuszynski osmi pacientům stiženým Alzheimerovou chorobou do mozku geneticky upravené buňky z jejich vlastní pokožky. Buňky produkovaly značné množství nervového růstového faktoru, který sice nestačil na vyléčení, ale zpomalil postup duševní demence na polovinu. Léky předepisované lidem s Alzheimerovou chorobou zbrzdí rozvoj příznaků choroby jen o 5 %. Většina lékařů se shoduje v tom, že Tuszynského práce je obrovským příslibem do budoucna. Prozatím ale zachovávají značnou zdrženlivost. „Je to jen první z dlouhé řady studií, jež musejí následovat,“ říká americký neurolog Dave Holtzman z Washington University v St. Louis. S Alzheimerovou chorobou bychom snad mohli bojovat i za pomoci hudby Wolfganga Amadea Mozarta. Poslech jeho Sonáty D dur pro dva klavíry totiž podle některých studií postup nemoci mírní. Sonáta má na lidský mozek i další pozoruhodné účinky označované souhrnně jako „Mozartův efekt“. Ten popsala v roce 1993 neuroložka Frances Rauscherová z americké University of Wisconsin, když zjistila, že poslech sonáty zlepšuje u posluchačů na přechodnou dobu prostorovou představivost. Mnozí vědci přičítají „Mozartův efekt“ lepší náladě posluchačů, ale Frances Rauschnerová dokázala, že tato hudba je s to změnit stavbu a funkce mozku. Potkani vystavení od útlého věku poslechu Mozartovy sonáty mají v mozku zvýšenou aktivitu hned několika genů a jejich neurony jsou o poznání výkonnější. Tyto…