Dopisy

Rádi bychom Škárkovým pomohli

Po přečtení článku Zachraňte manžele Škárkovy (Respekt č. 24/2004) člověkem lomcuje bezmoc a vztek. Jak je možné, že psycholog, notabene soudní znalec, si může dovolit napsat větu „Lidé tohoto druhu pouze snižují kvalitu genofondu“? Jak může pěstounská rodina (které určitě nelze podsouvat zištné úmysly) usoudit, že dítěti bude lépe u materiálně lépe zabezpečených pěstounů než u biologických rodičů? Je snad životní zkušenost nuzných poměrů něco, co má pouze negativní znaménko? Článek vede k úvaze, jak snadno by něco obdobného mohlo potkat i nás samotné. I my máme čtyři děti. Rodinu uživím díky velmi slušně placenému místu, ale co když o tuto práci přijdu nebo onemocním?

Titulek článku přesto vyvolává jakousi naději: můžeme jako rodina nějak Škárkovým účinně pomoci? Určitě můžeme nabídnout na relativně dlouhou dobu pravidelný měsíční příspěvek, bez jakýchkoli nároků. Můžeme poskytnout obnošené šatstvo nebo hračky (ty ale pouze pro Marušku, našemu nejstaršímu je 8 let). V případě potřeby telefonickou radu při výchovných či zdravotních problémech – jsem lékař.

Lukáš a Elisabeth Dostalovi, Pardubice

Kéž by dobrovolníků bylo tolik!

Se zájmem jsem si přečetl vás článek Obrana zkažené mládeže (Respekt č. 24/2004). Považuji se za…