Genetický byznys v Čechách
Tři měsíce před ziskem titulu kandidát věd pověsil biochemik Jaroslav Oprchal vědu na hřebík a vrhl se do byznysu. A nikdy během následujících třinácti let nelitoval. Se spolužákem z fakulty má prosperující firmu s takřka devadesátimilionovým obratem a k vědě se oklikou vrátili. Ze zisků podnikání sponzorují svého dalšího bývalého spolužáka a spolu s ním založili dokonce jednu z prvních biotechnologických firem v Česku.
Tři měsíce před ziskem titulu kandidát věd pověsil biochemik Jaroslav Oprchal vědu na hřebík a vrhl se do byznysu. A nikdy během následujících třinácti let nelitoval. Se spolužákem z fakulty má prosperující firmu s takřka devadesátimilionovým obratem a k vědě se oklikou vrátili. Ze zisků podnikání sponzorují svého dalšího bývalého spolužáka a spolu s ním založili dokonce jednu z prvních biotechnologických firem v Česku.
O stromečcích a myších
„Tušíte, že některý gen způsobuje určitou chorobu. Takže jej úmyslně pozměníte a sledujete, co to udělá. Když prokážete, že s ním ta choroba souvisí, můžete tento gen vložit do buněk nějakého savce, například myši. A ty pak produkují díky této ,genové informaci‘ protilátku či lék,“ říká zaníceně mírně prošedivělý čtyřicátník. Petr Malý (42) – genový inženýr, autor patentovaného postupu, jak tímto způsobem vyrobit vzácný hormon erytropoetin, a současně vědec, kterého již omrzelo jen bádání v kamenné instituci. Loni si dokonce našel investora, který bude jeho bádání sponzorovat. Tím se stala brandýská firma Jees jeho bývalých spolužáků z fakulty Jaroslava Oprchala a Jiřího Schejbala.
Ti dva začali podnikat v roce 1991. „Tehdy byl hlad po všem zboží,“ vzpomíná Jaroslav Oprchal (43). „Tak jsme jezdili do zahraničí, chodili po obchodech a dívali se, co tam mají zajímavého. Dováželi jsme toho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu