Ten spor sledoval celý svět. Tváří v tvář milionům obětí, které si AIDS vyžádalo v Africe, začalo na sklonku devadesátých let několik firem nelegálně vyrábět levné kopie drahých léků, jež by mohly těžce zkoušenému kontinentu v boji s epidemií pomoci. Farmaceutické koncerny, které do vývoje originálů investovaly miliardy dolarů, okamžitě reagovaly žalobou. Pod tlakem veřejného mínění ji však nakonec v březnu 2001 stáhly, a chudým zemím se tak konečně otevřela cesta k účinným léčivům. Po třech letech je možné říci, že tento průlom sice v mnoha ohledech přinesl zlepšení, jak se ale ukazuje, má i svou stinnou stránku.
Bod zlomu
Řečeno s mírnou nadsázkou, mohlo si léčbu AIDS ještě v roce 2000 dovolit jen příslovečných „horních deset tisíc“. Zatímco totiž náklady na roční terapii pro jednoho pacienta překračovaly hranici deseti tisíc dolarů, činila úhrnná světová pomoc nejvíce postiženým zemím pouhých pět dolarů na nakaženého. Změnu přinesla až zelená výrobě levných generických léků pro potřeby třetího světa. Cena léčby rázem řádově klesla, a jak ve své zprávě pro OSN uvádí Sophie-Marie Scouflaireová ze Světové zdravotnické organizace, „mohou dnes vlády rozvojových zemí získat generika, která stojí méně než dolar na osobu a den“. Dostupnost léků v nejpostiženějších oblastech se tedy opravdu zvýšila. Zatím se sice z jejich ochrany podle statistik může těšit jen…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
