Hnědý příběh dívky Diány

Dne 15. října měla Budapešť zažít nebývalou demonstraci. Na 60. výročí nacistického puče, kdy hnutí šípových křížů Ference Szálasiho uchopilo s německou pomocí moc a zavedlo hrůzovládu, sešikovala desítku svých stoupenců šestadvacetiletá Diána Bácsfiová, jež se prohlásila za přímou dědičku maďarských nacistů. Tak otevřený „coming out“ je v Evropě výjimkou. A i když neonacisté nakonec nemašírovali, ukázalo se, jak úřady i politici mohou projevit neschopnost a média naopak mají vystaráno.

Skupina maďarské budoucnosti Diány Bácsfiové se hlásí k hungarismu, „maďarské praxi národního socialismu“ a k dědictví Szálasiho, jenž se plně podřídil německým válečným cílům a jen z nedostatku času nedokončil holocaust maďarských Židů – v roce 1946 byl popraven. Upozornila na sebe koncem srpna, když začala na jedné z nejrušnějších ulic Budapešti vylepovat své mobilizační plakáty. Opravdový poprask však nastal až po oznámení zmíněné demonstrace.

My, původní rasa

Bácsfiová je studentkou budapešťské univerzity a pochází ze spořádané rodiny. Její otec dokonce pracoval do roku 2000 u tajné služby, pak byl prý kvůli aktivitám své dcery přesunut na ministerstvo vnitra. Podle její matky úřednice měli hungaristy nechat, „aby uskutečnili svou malou akci, a nedělat z toho politikum“. Média prý podávají falešný obraz její dcerky, jež by nebyla schopna…