I chudí Maďaři chtějí do Evropy

Sotva se panonskou nížinou přehnala národovecká bouře vyvolaná krajanským zákonem, který přiznal Maďarům žijícím v zahraničí několik nepříliš významných výhod, už se nad Dunajem blýská znovu. Tentokrát kvůli nápadu budapešťské národně-konzervativní opozice přiznat příslušníkům maďarských menšin kromě občanství státu, na jehož území žijí, i státní příslušnost k zemi svatoštěpánské koruny.

Lejno a voda

Podobná myšlenka se v různých formách objevuje v rétorice politických radikálů od počátku devadesátých let, serióznější politické síly se jí však dlouhou dobu vyhýbaly. Cestu z politického suterénu do vysoké politiky jí otevřel až dnešní lídr opozice, bývalý premiér Viktor Orbán, během volební kampaně v roce 1998. Když se však dostal na čtyři roky k moci, na dvojí občanství rychle zapomněl. Místo něj nabídl soukmenovcům žijícím v zahraničí pouze zmiňovaný krajanský zákon, který jim na maďarské půdě zaručuje slevu na vlak a několik dalších privilegií podobného charakteru. Letos však stále populističtější Orbán své oblíbené heslo opět oprášil a jako by se nechumelilo začal prosazovat vypsání referenda k této otázce. Uspěl a za dva týdny (5. prosince) tak budou Maďaři u uren odpovídat na otázku, zda si přejí, aby parlament přijal zákon umožňující jejich krajanům zisk dvojího občanství.

Ačkoli se výsledek takového plebiscitu může zdát dopředu jasný, dá se kolem něj očekávat množství ostrých sporů. Zatímco totiž opoziční Orbánovo hnutí Fidesz a…