Kdo určuje morálku

Komentátor Erik Tabery ve svém textu o volbách amerického prezidenta Vítejte v nové Americe (Respekt č. 46/2004) píše, že velkou roli při výběru prezidenta hrály tzv. morální otázky. Konstatuje posléze, že v tomto případě sice pomohly prezidentu Bushovi, ale že „morálně se samozřejmě chovají i demokraté a sám Kerry je bezúhonný muž a věřící křesťan“. Lze s tím souhlasit, ale podle mne si to pan Tabery tímto lakonickým konstatováním příliš zjednodušil. Vyhnul se totiž definici toho, co vlastně morální je a co už není.

Nové hranice

Jestliže jsme ve fázi, že je třeba připomínat, že i někdo je morálně čistý člověk, znamená to, že se narušila určitá rovnováha ve společnosti. Někdo deklaruje, že je zastáncem morálních hodnot a jejich strážcem, a někdo pak musí dokazovat, že i on se může zařadit do škatulky morálních lidí. Budiž, ale nemělo by zůstat u konstatování, že oba politici jsou morální, protože se tím vyhýbá úžasné možnosti debatovat o tom, co vlastně morální je. Z textu pana Taberyho je cítit, že zastává liberální názory, a už z toho důvodu hájí Kerryho jakožto morálního člověka, protože tím hájí i celý liberalismus. Nechci tvrdit, že liberálové jsou neslušní lidé, ale jakmile se pustí na pole morálky, pak mají konzervativci určitou výhodu, protože hájí něco, co se definuje jako morální už po…